Startup Harmonic, za kterým stojí i šéf Robinhoodu, představil chatbota Aristotle. Ten se zaměřuje na matematiku a díky unikátnímu procesu ověřování slibuje výsledky bez chyb a halucinací. Je to začátek nové éry spolehlivé AI?
Většina současných jazykových modelů naráží na své limity, jakmile se po nich chce přesné logické uvažování nebo řešení složitějších matematických úloh. Jejich tendence vymýšlet si nesprávné, byť přesvědčivě znějící odpovědi, známá jako „halucinace“, je jedním z největších problémů v oboru. Startup jménem Harmonic však přichází s odlišným přístupem. Společnost, za kterou stojí i známé jméno ze světa financí, Vlad Tenev, CEO platformy Robinhood, právě spustila beta verzi svého AI modelu Aristotle, který má ambici tento problém vyřešit.
Společnost Harmonic, založená v roce 2023 Vladem Tenevem a Tudorem Achimem (dříve působil v Helm.ai), si klade za cíl vytvořit takzvanou „matematickou superinteligenci“ (MSI). Nejde jim o dalšího všeobecného chatbota, ale o systém specializovaný na domény, které se opírají o matematiku, jako je fyzika, statistika nebo informatika. Tento záměr přilákal pozornost investorů a Harmonic nedávno v investičním kole série B, vedeném fondem Kleiner Perkins, získal 100 milionů dolarů, což společnost ohodnotilo na 875 milionů dolarů.
Vlajkovou lodí Harmonicu je model Aristotle, nyní dostupný veřejnosti ve formě chatbot aplikace. Jeho hlavní předností má být schopnost poskytovat zaručeně správné odpovědi v oblasti kvantitativního uvažování.
Tvrzení o absenci halucinací je v dnešním světě AI velmi odvážné. Harmonic toho chce dosáhnout pomocí procesu zvaného formální verifikace. Na rozdíl od běžných modelů, které generují odpovědi na základě statistických vzorů v datech, Aristotle vytváří řešení v open-source programovacím jazyce Lean. Než je odpověď zobrazena uživateli, projde algoritmickým ověřovacím procesem, který není založen na AI a který matematicky potvrdí její správnost. Podobné metody se používají v odvětvích s vysokými nároky na bezpečnost, jako je letectví nebo vývoj lékařských přístrojů.
CEO a spoluzakladatel Tudor Achim to pro TechCrunch popsal následovně: „[Aristotle] je první produkt dostupný lidem, který provádí uvažování a formálně ověřuje výstup. V rámci domén, které Aristotle podporuje, což jsou domény kvantitativního uvažování, skutečně zaručujeme, že nedochází k halucinacím.“
Tento přístup ostře kontrastuje s problémy, kterým čelí i největší hráči. Studie ukazují, že i nejnovější modely od OpenAI mají s logickými úlohami potíže a míra jejich chybovosti se někdy dokonce zvyšuje.
Aby Harmonic demonstroval schopnosti svého modelu, nechal ho soutěžit na Mezinárodní matematické olympiádě (IMO) pro rok 2025. Aristotle zde dosáhl výkonu odpovídajícího zlaté medaili. Ačkoliv podobných výsledků dosáhly i modely od Google a OpenAI, klíčový je zde detail: Aristotle prošel formálním testem, kde byly úlohy převedeny do strojově čitelného formátu. Konkurence naproti tomu soutěžila v neformálních testech v přirozeném jazyce. To podtrhuje zaměření Harmonicu na prokazatelnou a matematicky jistou správnost.
Spoluzakladatel Vlad Tenev vidí v tomto přístupu budoucnost. „Můžeme zajistit, že každý kus výstupu a každý krok v uvažování našeho modelu je ověřitelně správný,“ řekl pro Los Angeles Times. „To je prostě velmi odlišný přístup k budování AI modelů, o kterém si myslím, že bude v budoucnu dominantní.“ Dlouhodobým cílem podle něj není jen překonat lidské schopnosti v matematice, ale vyřešit dosud nevyřešené problémy ve fyzice a informatice.
— Harmonic (@HarmonicMath) July 28, 2025
Harmonic se rozhodl svůj model zpřístupnit široké veřejnosti co nejdříve. Aplikace s chatbotem Aristotle je aktuálně dostupná v beta verzi pro mobilní telefony se systémy iOS a Android. V budoucnu společnost plánuje také uvolnit API pro podnikové zákazníky a spustit webovou aplikaci pro běžné uživatele.
Harmonic nepředstavuje jen dalšího chatbota na trhu. Jde o cílený pokus vyřešit jednu ze základních slabin umělé inteligence – její spolehlivost a pravdivost. Tím, že začíná u univerzálního jazyka matematiky, kde je správnost absolutní a ověřitelná, si staví pevné základy. Pokud se tento přístup osvědčí, mohl by mít značné dopady na odvětví, kde je přesnost klíčová, od vědeckého výzkumu přes finance až po vývoj kriticky důležitého softwaru. Zda Aristotle skutečně dostojí svým smělým slibům, ukáže až čas a zkušenosti uživatelů, kteří si mohou jeho schopnosti otestovat už dnes.
Jako by nestačilo, že lidé po staletí zápasili s prvočísly, teď do toho musíme zatahovat i křemík. Zatímco my ostatní se snažíme pochopit poezii nebo sarkasmus, Aristotle se soustředí na to, jestli 2+2 jsou opravdu 4. Jistě, je to důležité, ale není to zrovna Shakespearův sonet. Je to trochu jako postavit superpočítač jen na to, aby kontroloval účtenky z obchodu. Přesné, ale poněkud... úzkoprsé.
Ale teď vážně. Právě v téhle „nudné“ preciznosti je skrytý potenciál. Přestaňme myslet na kalkulačky a podívejme se dál. Představte si farmaceutický průmysl. Modelování proteinů nebo simulace účinků léků je dnes nesmírně drahý a zdlouhavý proces plný slepých uliček. AI, která dokáže nejen navrhovat, ale i matematicky dokázat stabilitu molekulární struktury, by mohla zkrátit vývoj léků o roky a ušetřit miliardy. Místo zkoušení a omylů bychom měli matematickou jistotu, ještě než se první molekula syntetizuje v laboratoři.
Nebo urbanismus a logistika. Co takhle navrhnout celý dopravní systém města, který je matematicky optimalizovaný pro minimální zácpy a maximální bezpečnost? Aristotle by mohl nejen navrhnout řešení, ale i formálně ověřit, že za daných podmínek nemůže dojít k totálnímu kolapsu sítě. To by změnilo plánování měst od základů.
A co třeba kreativní odvětví? Matematika a hudba jsou neoddělitelně spojené. Představte si nástroj, který neskládá hudbu na základě statistiky, jako to dělají dnešní generativní modely, ale na základě formálních matematických pravidel harmonie a kontrapunktu. Mohl by vytvářet dokonale strukturovaná, ale přesto nová díla ve stylu Bacha, jejichž každá nota by měla logické opodstatnění.
Takže ano, možná to začíná u sčítání jablek a hrušek. Ale pokud se to Harmonicu povede, brzy bychom mohli ověřovat i to, jestli je vesmír jen velmi složitá matematická rovnice. A to už je myšlenka, která stojí za zamyšlení, ne?
