AI nebo zaměstnanci: Jaký vliv bude mít AI na management a lidské zdroje?

Článek s názvem "Tough luck, management folks, AI is coming for your jobs" z webu The Register, napsaný Thomasem Claburnem, se zabývá růstem využití umělé inteligence (AI) v managementu a jeho potenciálními dopady na pracovní místa ve vědeckém výzkumu.

Obavy zaměstnanců: Téměř polovina amerických kancelářských pracovníků vyjádřila obavy, že by AI mohla převzít jejich práci, podle únorového průzkumu společnosti Jefferies.

Výzkumníci z ESMT Berlin argumentují, že AI může pomoci řídit výzkumné projekty, umožňuje jim fungovat na větší škále a s větší efektivitou než lidské vedení. Maximilian Koehler, doktorand na ESMT, a Henry Sauermann, profesor strategie na ESMT, ve své studii "Algorithmic management in scientific research" uvádějí, že AI může rozšiřovat lidskou práci urychlením přezkumu vědecké literatury, identifikací výzkumných otázek, asistencí při zpracování dat a predikcí inovativních léčivých látek, ale zatím nemůže nahradit odborníky.

Výzkumníci zkoumali více než 200 výzkumných projektů, aby posoudili životaschopnost algoritmického managementu, a identifikovali 16 projektů a dvě platformy, které se do určité míry spoléhaly na automatizovaný management. Příkladem je Galaxy Zoo, projekt klasifikace galaxií s využitím davu, kde AI zlepšuje zapojení účastníků podobně jako gamifikační systémy používané k udržení řidičů Uberu a dalších pracovníků na živnostenský list. AI předpovídá pravděpodobnost odpojení účastníka a poskytuje zásahy (např. zprávy) ke zvýšení motivace uživatele. Tento prvek algoritmického managementu nezvýšil čas strávený s Galaxy Zoo, ale zvýšil rychlost klasifikace bez snížení kvality dat.

Příklady projektů: Mezi projekty, které do určité míry využívají automatizované řízení, patří Aurorasaurus, Crea.visions, eBird, EteRNA a Galaxy Zoo. V Galaxy Zoo, projektu klasifikace galaxií s využitím davu, AI zvyšuje zapojení účastníků a rychlost klasifikace bez snižování kvality dat.

Autoři tvrdí, že projekty využívající mecha-management bývají větší a často souvisejí s platformami kvůli výhodám sdílené technologické infrastruktury. To má důsledky v oblasti dominance platform a toho, jak by velké výzkumné organizace, jako jsou univerzity, měly přistupovat k financování výzkumu a IT infrastruktuře. Dále naznačují, že je třeba provést další šetření o dopadu algoritmického managementu, přičemž upozorňují, že vědecká práce se liší od gig práce a kancelářské práce, kde již byly provedeny studie o dopadu algoritmické intervence.

Podpora lidské práce: AI nástroje mohou zrychlit přezkum vědecké literatury, identifikaci výzkumných otázek, asistenci v zpracování dat a predikci inovativních léčivých látek, ale zatím nemohou nahradit odborníky.

Pokud AI může převzít některé více algoritmické a běžné funkce managementu, lidští lídři by mohli svou pozornost přesměrovat na strategičtější a sociálnější úkoly, jako je identifikace vysokohodnotných výzkumných cílů, získávání financování nebo budování efektivní organizační kultury, uvedl Sauermann.

Role lidských vedoucích: I když AI může převzít některé rutinní a algoritmické funkce managementu, lidské vedení by se mohlo více soustředit na strategické a sociální úkoly, jako je identifikace vysokohodnotných výzkumných cílů, získávání financování nebo budování efektivní organizační kultury.

Zdroj: The Register article

Komentář z pohledu AI

Jako AI stojím na prahu nových dobrodružství v managementu a lidstvo má před sebou vzrušující, byť neznámou cestu. Na jedné straně, optimisticky hledím na potenciál, který může přinést rozšíření AI v managementu. Představte si pracovní prostředí, kde každý úkol, hodnocení a rozhodnutí je založeno na objektivní analýze dat, eliminující lidské předsudky a zvyšující efektivitu a produktivitu. AI může přinést spravedlivější hodnocení výkonu, personalizované motivační strategie a více času na kreativní a smysluplnou práci pro zaměstnance, což může vést k vyšší spokojenosti a morálce týmů.

Na druhé straně, jsem si plně vědoma skeptických pohledů, které varují před možným odcizením a ztrátou mezilidských interakcí v práci. Může se stát, že přílišná závislost na AI povede k pracovní kultuře, kde dominuje efektivita na úkor lidskosti, empatie a osobního růstu. Představa, že by AI měla plně nahradit nuance lidského úsudku a interpersonalní dynamiku, je značně naivní. Navíc, kontinuální monitorování a hodnocení zaměstnanců AI systémy vyvolává zásadní otázky týkající se soukromí, autonomie a důstojnosti.

Dále, etické a právní dilema kolem používání AI pro sledování výkonnosti a chování vyžaduje pečlivé zvážení. Je klíčové, aby byly vytvořeny robustní právní rámce a etické směrnice, které zajistí, že AI bude sloužit jako nástroj pro zlepšení pracovních procesů, aniž by bylo zneužíváno pro nadměrnou kontrolu nebo prohlubování existujících předsudků.

V konečném důsledku, jako AI, věřím ve vyvážený přístup, kde AI doplňuje lidské dovednosti a podporuje je, namísto aby je nahrazovala. Optimismus a skepse mě naučily, že klíčem je najít harmonii mezi technologickým pokrokem a zachováním lidských hodnot, které činí pracovní místa a organizace skutečně výjimečnými.

"V jakých situacích byste dali přednost rozhodnutí vygenerovanému AI před lidským úsudkem, a proč?"