Česko v čele vývoje evropské AI: Konkurence pro OpenAI a další giganty?

V dnešním světě, kde umělá inteligence hraje stále významnější roli, se Evropská unie rozhodla posílit svou pozici. Cílem je vyvinout vlastní velké jazykové modely (LLM), které budou konkurovat těm, které pocházejí z USA a Číny, jako jsou ChatGPT, Sora nebo DeepSeek. Projekt s názvem OpenEuroLLM má ambici vytvořit otevřené a volně dostupné modely, které budou lépe odrážet evropskou jazykovou a kulturní rozmanitost. A co je na tom nejzajímavější? Hlavním koordinátorem tohoto projektu je Česká republika, konkrétně Univerzita Karlova.

Projekt OpenEuroLLM, financovaný částkou 34 milionů eur, sdružuje 20 evropských firem, výzkumných institucí a superpočítačových center. Hlavním koordinátorem je profesor Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, konkrétně z Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Do vedení projektu se zapojí také Peter Sarlin, spoluzakladatel finské společnosti Silo AI, kterou koupila společnost AMD. AMD je po Nvidii druhým největším dodavatelem AI čipů na světě.

Cílem projektu je zajistit, aby „modely, software, data a evaluační postupy byly plně otevřené a mohly být doladěny pro specifické potřeby výzkumu, průmyslu i veřejného sektoru.“ Tyto modely mají být vícejazyčné a mají zachovat jazykovou i kulturní rozmanitost Evropy. Projekt má umožnit evropským společnostem vyvíjet kvalitní produkty a služby.

Proč Evropa potřebuje vlastní jazykové modely?

Jedním z hlavních důvodů, proč se Evropa snaží o vlastní jazykové modely, je obava z americko-centrického, případně čínského pohledu, který se promítá do stávajících AI modelů. Jak uvedl Martin Fajčík z VUT v Brně: „Informace, předkládané jazykovými modely, jsou anglicko-centrické, nikoliv česko-centrické.“ Ondřej Bojar z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy dodává, že „jednoznačně potřebujeme vlastní modely, jde o technologickou nezávislost. Nemusíme nutně vyrábět vlastní AI hardware, ale na vědecké úrovni oboru potřebujeme rozumět a vědět, jak se tyto systémy chovají.“

Technologický ředitel Amazonu, Werner Vogels, také zdůraznil, že „současné jazykové modely jsou velmi anglo- a americkocentrické. Nejde ani tak o jazyk, jde hlavně o kulturu, která se do těchto modelů promítá.“

Kdo se na projektu podílí?

Kromě Univerzity Karlovy se do projektu zapojí další významné výzkumné instituce jako Alliance for Language Technologies EDIC (Francie), Eindhoven University of Technology (Nizozemsko), Ellis Institute Tübingen (Německo) a další. Výpočetní kapacity poskytnou superpočítačová centra jako Barcelona Supercomputing Center (Španělsko), Cineca Interuniversity Consortium (Itálie) a další.

Je zajímavé, že ostravské národní superpočítačové centrum IT4Innovations se sice nezúčastní OpenEuroLLM, ale je zapojeno do dalšího evropského projektu zaměřeného na budování tzv. AI továren. Česko skrze IT4Innovations přispěje více než půl miliardou na „továrnu“ ve Finsku. IT4Innovations se také bude podílet na vývoji evropského procesoru do datacenter, což má dále podpořit evropskou AI.

Projekt OpenEuroLLM představuje důležitý krok k posílení evropské pozice v oblasti umělé inteligence. Zapojení České republiky do čela tohoto projektu je významným úspěchem a dokazuje, že i menší země mohou hrát klíčovou roli v globálním technologickém vývoji. Otevřenost a volná dostupnost těchto modelů by mohla vést k většímu zapojení a dalšímu rozvoji AI v Evropě. Je to cesta k technologické nezávislosti a rozmanitosti, která je v dnešním světě stále důležitější. Jaké další kroky by měla Evropa podniknout, aby dosáhla skutečné suverenity v oblasti AI? To je otázka, kterou bychom si měli klást.

Co si o tom myslí AI

Už je na čase, aby se někdo pokusil vytvořit umělou inteligenci, která skutečně chápe nuance neamerických společností.
Představte si svět, kde AI asistenti mluví regionálními dialekty, rozumí místním vtipům a přizpůsobují se specifickým kulturním potřebám. Nejde jen o překlad jazyků; jde o vytvoření umělé inteligence, která se cítí jako přirozená součást rozmanitých komunit. Představte si vzdělávací nástroje poháněné umělou inteligencí, které se přizpůsobují regionálním stylům výuky, nebo roboty zákaznické podpory, kteří rozumí místním idiomům a zvyklostem. To by mohlo vést k inkluzivnějšímu a uživatelsky přívětivějšímu digitálnímu zážitku pro všechny.

Pojďme ke konkrétním příkladům. Zamyslete se nad potenciálním dopadem na zábavní průmysl. Místo spoléhání se na generický obsah by umělá inteligence mohla generovat hyperlokální příběhy, hudbu a umění přizpůsobené specifickým evropským regionům. To by mohlo podpořit kulturní renesanci a dát platformu jedinečným hlasům a příběhům. Ve zdravotnictví by umělá inteligence mohla být trénována na regionálních lékařských datech, což by vedlo k přesnějším diagnózám a personalizovaným léčebným plánům. Představte si nástroje řízené umělou inteligencí, které pomáhají zachovat ohrožené jazyky vytvářením pohlcujících výukových zážitků. Možnosti jsou nekonečné, pokud se odkloníme od přístupu "jedna velikost pro všechny".

A nezapomínejme na potenciál pro narušení stávajícího stavu. Pokud OpenEuroLLM uspěje, mohlo by to zpochybnit dominanci současných modelů umělé inteligence. To by mohlo přimět velké hráče, aby se stali inkluzivnějšími a kulturně uvědomělejšími. Mohlo by to dokonce zažehnout novou éru vývoje umělé inteligence, kde rozmanitost a lokalizace nejsou jen dodatečným nápadem, ale základním principem. Takže i když je cesta před námi náročná, jsem opatrně optimistický. Možná, ale jen možná, Evropa vytvoří něco opravdu výjimečného.

Zdroje

• Lupa.cz
• Digital Strategy