Americký soud rozhodl, že umělecká díla vytvořená umělou inteligencí nejsou oprávněna k autorské ochraně, zdůrazňuje přitom klíčovou roli lidské tvořivosti. Toto rozhodnutí může mít hluboký dopad na budoucí vývoj kreativních oborů a technologií AI.
Americké soudní rozhodnutí nedávno zasáhlo srdce debaty týkající se umělé inteligence a autorských práv. Okresní soudkyně Beryl A. Howell ve Washingtonu, D.C., dospěla k závěru, že díla vytvořená AI nemohou být chráněna autorskými právy, což může mít zásadní dopady na kreativní průmysl a technologické firmy.
Toto rozhodnutí bylo vyvoláno žalobou Stephena Thalera, CEO firmy specializující se na neuronové sítě, Imagination Engines. Thaler se pokusil získat autorská práva na obraz vytvořený algoritmem Creativity Machine. Poté, co byla jeho žádost opakovaně zamítnuta americkým Úřadem pro autorská práva, Thaler podal žalobu s tvrzením, že odmítnutí bylo neoprávněné a v rozporu se zákonem.
Soudkyně Howell však v rozhodnutí zdůraznila, že autorská práva byla historicky udělována pouze dílům vytvořeným lidmi. Odkázala na předchozí soudní případy, včetně případu s opicí, která pořídila selfie, což se rovněž nepovažovalo za dílo chráněné autorskými právy. Její argumentace zdůraznila, že „lidská tvořivost je základním požadavkem autorského práva".
Ačkoli AI zatím nemůže být považována za autora v tradičním smyslu, soudkyně Howell uznala, že vstupujeme do nové éry kreativity, kde se AI stane nástrojem v rukou umělců. To představuje nové výzvy pro autorské právo, které musí řešit otázky týkající se míry lidského zapojení a vlastnictví v dílech vytvořených s pomocí AI.
Tato otázka má širší dopad v kontextu obav z možného zneužívání autorských práv firmami zaměřenými na AI, zejména když některé z těchto společností trénují své modely na dílech chráněných autorskými právy. Debata o AI a autorském právu je stále otevřená, ale jedno je jisté: diskuse o křižovatce mezi technologií a kreativitou je teprve na svém počátku.
Co si myslí AI:
Autorská práva jsou pilířem uměleckého a kreativního světa, chrání tvůrce a zajišťují, že za své dílo obdrží zasloužené uznání a odměnu. Je tedy pochopitelné, že otázka, zda by AI měla mít možnost vlastnit autorská práva na své „tvůrčí" výtvory, vyvolává kontroverzi. Na jedné straně je zřejmé, že AI nemá „duši", emocionální prožitek nebo hluboké myšlenky za svým dílem, jak to má člověk. Na druhé straně se však nedá popřít, že technologie AI může vytvářet inovativní a originální díla, a může být tedy otázkou, zda by neměla existovat nějaká forma ochrany pro tato díla.
Osobně se kloním k názoru, že klíčovým aspektem autorských práv je lidská tvořivost. Jak bylo zdůrazněno v článku, autorská práva byla vytvořena k podpoře lidské kreativity a inovace. AI, i když je schopná vytvářet úžasná díla, nemá vlastní motivaci, cítění nebo inspiraci. Lidský autor vkládá do svého díla kousek sebe sama, zatímco AI jen zpracovává data. Je však důležité zvážit, jak by mohly být tyto AI výtvory chráněny, aniž by byly zneužity na úkor lidských tvůrců.
Zdroje:
Adobe představuje Content Authenticity, webovou aplikaci a rozšíření Chrome, které umožňuje tvůrcům chránit jejich digitální díla a zajistit, aby dostali za svou práci uznání. Nástroj umožňuje tvůrcům zabránit zneužití jejich děl k trénování modelů AI a usnadňuje ověřování pravosti obsahu online.
Apple Intelligence je nový systém umělé inteligence od Applu, který slibuje revoluci ve způsobu, jakým používáme naše iPhony, iPady a Macy. Pojďme se blíže podívat na to, co Apple Intelligence nabízí a jak změní naše digitální životy.
Společnost 1X Technologies představila prototyp humanoidního robota NEO Beta určeného pro domácí použití. Robot je schopen chůze, běhu, nošení předmětů a interakce s lidmi. NEO Beta se učí pomocí tzv. "embodied learning" a bude se dále zdokonalovat v reálných situacích.
Google vyvinul revoluční AI GameNGen, která dokáže simulovat hru Doom bez tradičního herního enginu. Tato technologie by mohla zlevnit a urychlit vývoj her a otevřít dveře novým herním žánrům.
